Zpívající básníci - písničkáři

Zpívající básníci se u nás etablovali od šedesátých let, což souviselo s pronikáním protestsongů z ciziny. Velký ohlas u nás měli nejen anglicky zpívající interpreti a básníci (Bob Dylan, Pete Seeger, Donovan), ale také francouzští (Yves Montand) a ruští (Bulat Okudžava a Vladimír Vysockij).

V šedesátých letech měl výsadní postavení mezi českými zpívajícími básníky Karel Kryl. Jeho Kníška Karla Kryla byla připravena k tisku již v roce 1969, ale kvůli autorově emigraci vyšla až v exilu. Najdeme zde písně milostné, intimní, zobrazující každodenní životní situace, dobové politické rituály, řadu textů odkazujících k historii a zejména k bibli. Největší důraz je ovšem kladem na příběhy-podobenství, alegorie protiválečného zaměření (Morituri te salutant či Veličenstvo Kat). Oblíbenost Krylových textů je trvalá, souvisí také s tím, že texty lze interpretovat v každé době, obsahují věčné protiklady dobra a zla, války a míru, pravdy a lži, zrady a přátelství, lásky a nenávisti, života a smrti.

V šedesátých letech se postupně prosadil žánr folkové písně, kam se zpívající básníci přirozeně zařadili. Hlavním záměrem folku bylo kombinací hudby a textu vyslovit svůj životní pocit. Žánr je to ovšem značně nesourodý. Folkoví zpěváci vystupovali na společných festivalech s country zpěváky, ale na rozdíl od nich se neobraceli ke kráse přírody a romantice minulosti, ale vyjadřovali zkušenosti se současným životem, hledali pojmenování nejběžnějších životních situací, společenských a politických problémů. K folkařům – zakladatelům řadíme Jaroslava Hutku, Vladimíra Mertu, Vlastimila Třešňáka, Petra Kalandru, Karla Kryla a další. V 70. letech se přidali další: Jan Burian, Jiří Dědeček, Slávek Janoušek, Pepa Nos… V 80. letech pak další generace zahrnující Jaromír Nohavica (Modern%C3%AD%20literatura%2FKnihy%2FJarom%C3%ADr%20Nohavica%2FJarom%C3%ADr%20Nohavica%20(1953).md) Jaromíra Nohavicu, Karla Plíhala, Pavla Dobeše a další. Po celé období normalizace bylo vystupování folkových zpěváků poloilegální, protože vždy záleželo na tom, co zpívali a jak se k textům a atmosféře postavily dozorující orgány. Neexistovaly až na výjimky žádné oficiální nahrávky folkových písní, přesto se masově šířily neoficiálně.

Folkové festivaly: Porta (založena 1967), festival v Lipnici nad Sázavou, Folkový kolotoč v Porubě či putovní Moravské folkové léto.

Zpívající básníci zahraniční: